Quantcast
Channel: Vivi.cz
Viewing all 337 articles
Browse latest View live

Jak si jednoduše a levně zkrášlit domov

$
0
0
U postele mám malý bílý stolek, na kterém se v chaotické směsi kupily všechny mé důležitosti a nezbytnosti (a vy víte, že jich není zrovna málo). Mít malý stolek a hodně věcí, to prostě nemůže fungovat (kdo to vymyslel?), ale mám tenhle stoleček ráda a nechtěla jsem ho měnit za jiný (aspoň zatím ne), a tak jsem hledala něco. Nevěděla jsem přesně co, ale měl to být nějaký zázrak, který by vyřešil můj problém s věcmi věčně padajícími na zem, na které pak ráno, ještě rozespalá, šlapu. 
Před pár dny jsem své "něco" konečně objevila. Je to plechový košík s dřevěnými držadly a šesti praktickými přihrádkami. Košík na mě nesměle pokukoval v regálu Levných knih a stál skromných 89,- (v každé přihrádce byly navíc bílé květináčky /ale takové podivné/, které jsem napřed chtěla vyhodit nebo alespoň odklidit do sklepa, ale podařilo se mi je pomocí zlaté barvy přetvořit na malé svícny a jsem i z nich nakonec celá šťastná). 
Podobné košíky jsem si v minulosti už párkrát pořídila (ovšem za úplně jinou cenu, než je tahle příjemná necelá stovka) a nemůžu si jejich "organizační schopnosti" vynachválit. Na pracovním stole mám jeden drátěný košík na tužky, dopisy a děrovačky, které místo koleček děrují srdíčka a tulipány, další mám v kuchyni na kořenky a třetí je ukrytý v mé koupelně, kam vás už brzy vezmu na důkladnou návštěvu. Takže pokud si chcete udělat něčím radost a levně a nápaditě si zkrášlit domov, zkuste se po nějakém praktickém košíčku podívat.

Drátěný košík s patinou Levné knihy, laky na nehty, "vázy" Coca Cola a Kofola a vonné čajové svíčky.
Moje nejoblíbenější "vázy" jsou sklenice od dobrot nebo láhve od limonád. Ráda pak do nich dávám kytky, kterými mi dělá radost moje okolí. Mohla bych si pořídit nějakou luxůso-exkluzívo-perfekto vázu ze zlata a kupovat si do ní v květinářství pugéty růží, ale nikdy by mi to neudělalo tak velkou radost, jako prázdná láhev od Coca Coly se vzpomínkou na zábavný výlet a růže od mojí mamky, která se celá rozzáří a rozesměje, když mi je na zahrádce trhá. To jsou ty malé drobnosti, co v konečném výsledku udělají z domu domov a z obyčejné věci poklad.

Laky na nehty od Maybelline patří mezi moje nejzamilovanější, a tak je mám teď v košíku pěkně po ruce. Výdrž dlouhá a jejich barvy mě už léta baví a vždycky překvapí. Každou sezónu si pořídím pár nových kousků (v létě to byl třeba vášnivý odstín Hot Salsa), na podzim se stal mými favority Mint For Life (vlevo) a Ever Burgundy (vpravo). Už jen jejich názvy mi stačí k plné spokojenosti (podzim v jejich vybarvené společnosti bude určitě moc zajímavý).

Už brzy nás čeká čas horké čokolády, svíček a tlustých ponožek, tedy období, kdy budeme trávit víc času doma než venku. A svíčky (tyhle jsou s vůní brusinek a zázvoru) se k zateplení domova a zpříjemnění podzimních dnů náramně hodí.
Tak ať je vám doma krásně a útulně.


Úžasní pomocníci pro start do nového dne

$
0
0
 Zleva: vlněná krémová deka Ikea, bílé pyžamo s puntíky a hvězdičkami Clockhouse, hřejivé bačkůrky F&F a hodiny Quartz.
Každé ráno je to stejné. Zazvoní budík, já se ho snažím "rukama nohama" zkrotit a hlavně nemůžu uvěřit tomu, že noc tak rychle utekla (bez ohledu na to, jestli jsem spala svých potřebných osm hodin nebo jestli jsem si do čtyř do rána pouštěla filmy s Woody Allenem). Z vyhřátých peřin se mi nechce nikdy. Abych se přinutila vstát, vymyslela jsem si pár fíglů a motivačních věcí, na které se ráno těším. Jakmile si na ně vzpomenu, ranní vstávání je hned o moc příjemnější. A protože mě ani nenapadne nechávat si svoje triky pro snazší start do nového dne pro sebe, tady jsou.

 Zleva: mini růže ze zahrádky, růžová osuška, kosmetická mořská houbička, minerální houba, odličovač Urban Decay a sprchový gel Bio Bachovky.
Na stole mám (téměř) vždycky vázu s čerstvými květinami a taky křehké pečivo a ovoce k snídani (obojí nezbytné pro mou dobrou ranní náladu), ale nic z toho mě nezajímá, dokud si nedám sprchu. Ovšem pokud mě má vidina sprchování dostat z peřin, musí to být prostě zážitek s velkým Z. A tak volím, kromě voňavé kosmetiky, spolehlivé společníky, které jsem objevila nedávno, ale už jsem si je stihla zamilovat - přírodní mořské houby. Taková houbička vypadá nenápadně a nevýrazně, ale to jen klame tělem. Ve skutečnosti totiž dovede ta malá mořská holka velké věci. Obsahuje látky, které mají antivirové, protinádorové, dezinfekční a antiseptické účinky, dá se použít k mytí, masážím, k prevenci nebo při ošetřování celulitidy a strií, k odličování a karibské mořské houby se dokonce používají i při úklidu (jen bych nedoporučovala v domácnosti používat stejnou houbičku, jakou jste si před chvílí umyli obličej...zlobim vás, co?) ;-).


- Jemná kosmetická houbička (obr. vlevo) pochází z Bermudských ostrovů, a když jsem ji poprvé uviděla, byla pro mě opravdu takovou "záhadou Bermudského trojúhelníku". Ale rychle jsem pochopila, k "čemu, nač a proč" a teď ji pravidelně používám pro mytí obličeje, krku a dekoltu. Je to malá přírodní mořská houba, měkoučká a odolná (měla by prý vydržet několik let, což je dobrá zpráva - dost jsem si na ni zvykla). Ráno si s ní jen zlehka vyčistím pleť, takže ji moc nenamáhám, ale večer mi připadá její výkon až pozoruhodný. Zatímco jsem dřív při odličování spotřebovala vždycky několik vatových tampónků, teď mi stačí jen pár jednoduchých kroků, aby pleť byla bleskově čistá. Namočím houbičku v teplé vodě, dám na ni trošku odličovací pěny nebo gelu a vyčistím s ní pár tahy obličej rychle a opravdu důkladně. Jen mi není jasné, jak je možné, že já, taková patlalka, taková kosmetická lady, jsem o téhle šikovné přírodní pomůcce nevěděla už dávno.

- Minerální přírodní mořská houba (obr. vpravo) je nejpřírodnější z mořských hub, nečištěná a s velkým obsahem jódu a minerálů. Její vzhled je hodně naturální a vypadá na první pohled trochu nepřístupně, ale jakmile ji namočím, krásně změkne a je připravena na příjemnou a poctivou masáž těla. Protože prokrvuje pokožku, používá se při ošetření celulitidy a strií. Já ji využívám jako prevenci a hlavně je mi její masírování maximálně příjemné. Už jsem vám říkala, že je to právě ona, kdo mě dokáže po probuzení vyhnat z postele s těšícím úsměvem, se kterým běžím pod vodu? ♥

Na vaše dotazy ještě doplňuju informaci týkající se čistění mořských houbiček:
Jak mořské houby správně čistit?
Po použití mořskou houbu vždycky properu pod tekoucí vodou (stačí použít maličko mýdla), je to otázka pár vteřin. Nikdy ji neždímám ani nekroutím, aby se nepoškodila, jen ji lehce promačkám a nechám uschnout. Voda, kterou houbičku čistím, by neměla být moc horká (max. 60° C). Jednou za čas se může houba vydezinfikovat - namočit do roztoku teplé vody a octa. Mořské houby nepřijímají pachy ani barvy, takže jejich údržba je opravdu rychlá a nenáročná.

 Zleva: prkénko Nicolas Vahé, bílý hrnek Bohemia White a balzám na rty Mocha Orange.
A po sprše nemůže následovat nic jiného, než káva, která už obvykle voní z kuchyně (můj muž je anděl). Často si dávám ráno jen kávu a dobrý pomeranč nebo grep, protože mě to spolehlivě nabudí a začnu si zpívat španělské hity, což je vždycky známka toho, že mi hezké ráno nadělilo dostatek energie pro celý dlouhý den. A když s takovým potěšením snídávám svou kávu a pomeranče, co myslíte, že jsem nemohla v obchodě Lovebio nechat? Přírodní balzám na rty Figs&Rouge s vůní pomerančů a kávy - to je náhodička (anebo osud?). Jeho obal je k zulíbání stejně jako obsah, ve kterém byste marně hledali stopy chemických látek nebo minerálních olejů. Britské balzámy Figs and Rouge jsou bio, 100% přírodní. Ten můj voní po kávě a pomerančích jen lehounce, jemně se třpytí a na rtech mi vydrží dýl, než jsem u jiných zvyklá. Přiznám se vám, že i kdyby tenhle balzám nebyl tak bezva, stejně bych ho nosila ve své kabelce...vždyť se podívejte na ten jeho báječný obal.

 Zleva: bonbóny M&M's, šmouločokolády, mátový ústní sprej Marks&Spencer, růžová propiska Kik, bio balzám Figs&Rouge, sluchátka a jahodové vlhčené kapesníky Cup Cake. 
Tak jsme se osprchovali, nasnídali a teď už nezbývá než si našim voňavým balzámem natřít rty a uložit ho do kabelky mezi ostatní věci, protože se během dne bude určitě ještě hodit. A že mám v kabelce tolik sladkostí? Mám takové heslo: "kdo hodně mlsá, tomu srdce plesá" a zkuste říct, že to není pravda. ;-)

Zvedne vás to taky ze židle?

$
0
0
Málokdy sem vkládám video; jen tehdy, když si myslím, že je něčím natolik výjimečné nebo zábavné, že si zaslouží vaši pozornost. A tu si podle mě "Evolution of Music" zaslouží. Talentovaná skupina vokalistů Pentatonix vám ve 4 minutách představí "hudební evoluci" a svým nezaměnitelným stylem zapějí ty nejpopulárnější songy od 11. století až po současnost. Potěšila jsem se nejen muzikou z 50. a 60. let, ale hlavně mi udělal radost ten jejich skvělý nápad. Styly a žánry se mění, ale radost z hudby je neměnná - bude tu vždycky připravená zlepšit nám den.
Berte tohle kratičké video jakou malou sobotní laskominu od Vivi, která tak ráda zpívá a tancuje ♥. Smím prosit?



Nechte se ve videu Evolution of Music zábavnou formou v několika minutách provést vývojem hudby a pak si dejte po zbytek dne do sluchátek muziku svého srdce, protože co jiného dneska dělat, než si trochu rozvlnit boky?

Můj kufr letí pryč. A co je v něm?

$
0
0
Můj kufr letí za chvíli do Paříže a mě bere s sebou. V aktuálním hektickém čase nepotřebuju nic víc, než se konečně zastavit, popíjet malá kafíčka na Montmartru, prohlédnout si všechny poklady na jednom z největších trhů St. Ouen, ráno se rozcvičovat svižnou půlhodinovou procházkou od bytu až k "Naší paní" - Notre Damu a vychutnávat si podzimní Paříž, protože na podzim je podle mě nejkrásnější. Tak teď momentálně balím a snažím se prosbami i psíma očima (marně) přemluvit svůj kufr, aby se maličko, aspoň trošku nafouknul...

Zleva: růžové saténové ramínko, kufr s nálepkami, průvodci Paříží, saténové košilky, tělové mléko Annick Goutal Un Matin d'Orage, oblečení, retro brýle a štětec Coastal Scents Pink Kabuki.
Občas ještě vytáhnu na světlo světa můj starý foťák. Tentokrát se pokusil zvěčnit přípravy na cestu do Parisu, a i když mu to moc dobře neostří, jsem pořád ještě ráda, že ho mám (a přibalila jsem ho).

 Zleva: šifónové vintage šaty se třpytivou aplikací v barvě borůvek, stříbrná hvězda (ozdoba na stromeček - už s tím pomalu začínám blbnout), krajkové malé černé a koktejlky s kamínky.
Vždycky si s sebou beru několikery společenské šaty. Pokaždé je užiju, i když to třeba dopředu vůbec neplánuju. Malé černé (ideálně krajkové) na všechny možné způsoby hrají prim, ale tentokrát jsem si přibalila i něco výraznějšího.

Zleva na fotce: tělové mléko Fleurs de Bach, tvářenka v tyčince v červeném obalu s puntíky, vanilkový tělový olej, mini krém, retro zrcátko, pleťová mlha "Bunny" od Tony Moly, balzám na rty Rosebud Salve (Minted Rose), dětský jablečný antibakteriální krém na ruce Dulgon, olejíček Tiaré, čistící pleťový krém Dr. Hauschka, pěna Urban Decay, třešňový "zázračný kelímek" Oriflame, víceúčelový pudr na tělo a vlasy od Dr. Hauschka, kosmetický kufřík Elizabeth Arden a tvářenka Hervana od Benefitu.
*
To je jen pár věcí z mojí kosmetické taštičky. Vypadá to, že si beru snad všechno, co mám v koupelnových poličkách, ale kdo mě zná, ten ví, že tohle je jen zlomek. ;-)

 Zleva: dopisní karta Moleskine, brož "Karkulka", pruhované tužky Green Gate, francouzská letecká washi páska a diář Malý princ Moleskine.
Ať už cestuju kamkoliv, beru si s berou vždycky dopisní kartu Moleskine (tahle je v námořnicky modré barvě a hodí se k mému diáři). Karta Moleskine vypadá jako dopisní obálka, uvnitř je 8 stránek a praktická kapsička. Jak postupně zdolávám místa, města, výstavy, kavárny, věže a obchody, prázdné stránky se zaplňují mými poznámkami, vstupenkami, nálepkami, účtenkami nebo hezkými obaly od malých čokolád - to všechno mi dokáže atmosféru dovolené přesně připomenout i po létech snad ještě víc, než fotky v albumech.

Před pár týdny ode mě dostal můj muž ráno k snídani nečekaný dárek. Koupila jsem mu na Aukru dva Cestovní průvodce Paříží a okolím, protože bez nich bychom nemohli nikam jet; na první straně se totiž píše: "Nepouštějte se na cesty, pokud jste si nezakoupili Uhrovy cestovní průvodce po cizině". Takže teď, když už je máme, můžeme konečně vyrazit.

Mám na podzim ráda tělové mléko Un Matin d'Orage od Annick Goutal (na fotce vpravo), které voní jako svěží ráno po bouřce. Líbí se mi, když přesně tak voní "můj podzim" (trošku dobrodružně, trošku tajemně, trošku bouřlivě a trošku něžně).

Zabalila jsem do kufru ještě plno dalších věcí a dokonce je všechny vyfotila, ale v rámci "publikování rozumného množství fotografií k jednomu článku" jsem jich nakonec plno vyřadila. Tuhle jsem ale nechala, protože je na ní pár věcí, mezi kterými jsou veledůležitosti i nějaké zbytečnosti, které si beru na cesty moc ráda. Pruhovaná taška na obuv od Lisbeth Dahl, malá cestovní kafíčka Starbucks, vlhčené intimní kapesníky Lactacyd Femina (moc šikovná věc, aby měl člověk na cestách permanentní pocit čistoty), barevná krabička se šperky, časopis Vogue, na který už se dlouho chystám a pořád nebyl čas si ho pročíst, cestovní lékarnička a do letadla knížka od mého oblíbence (Woody Allen - Vedlejší příznaky).
Tak já frčím, budu na vás často vzpomínat a ve středu se zase přihlásím. Au revoir.

Na konec malý tip:
PS: právě jsem objevila, že tenhle týden je v Lidlu tématický "Francouzský týden" plný specialit a dobrot, tak když budete mít cestu kolem, můžete si zaběhnout koupit nějaký dobrý sýr, víno nebo Ratatouille a nachystat si báječný francouzský večer (třeba i jako překvápko pro někoho, koho máte rádi). ;-)

Na skok do Parisu

$
0
0
Měla to být taková fotorychlovka z Paříže, ale copak já umím být stručná, rychlá a minimalistická? Tak je tu nakonec hodně fotek a plno mého brebentění, ale stejně jste si na můj blog možná odskočili od denních povinností, takže je vlastně žádoucí, abyste tu setrvali co nejdýl, že? ;-) 
Ráda bych k vám poslala trochu říjnové pařížské atmosféry, protože ať už si myslím o Paříži cokoliv (mohli jste si o tom přečíst třeba tady), je to město, které mě vždycky lapí do svých sítí. Jako kdyby mi na hranicích dali malou růžovou lentilku a řekli: "tak, Vivi, hezky ji slupni - díky ní zapomeneš na puchýře, na únavu, na nehody i blamáže; budeš si pamatovat jen milé lidi, až pohádkově okouzlující místa, třpytivé obchody plné vůní a dortíky z roztomilých kaváren".
Pojďte se mnou na skok do Paříže, tak půvabné a příjemně výstřední, jak ji právě teď vidím já.

Ladurée - tyhle malé krámky se spoustou laskomin v těch nejkrásnějších krabičkách, s klíčenkami, nálepkami, parfémy nebo svíčkami mě zbavují veškeré soudnosti. Chci mít všechno, co se v Ladurée prodává (a chci to hned). Už jsem se tam několikrát snažila skrýt pod pultem, ale mají tam tak hloupě malé pulty, že mě vždycky hned objevili. Co se dá dělat, tak si tam aspoň koupím nějakou svíčku a krabici se sladkým pokušením.

Mysleli jste si, že pouliční muzikanti v Paříži jsou chudí? Jsou; ovšem jen do té doby, dokud nepřijede Vivi a nepřimaluje jim plný hrnec zlaťáků. ;-)

Mistři malíři se svými barevnými dřevěnými stolečky...někteří se jen usmívají, někteří zrovna někoho zaujatě malují a někteří mě pořád chytají za ruce a tahají ke svému stolku s čistým plátnem. Zatím jsem vždycky odolávala svodům jejich temper nebo tuší, ale tentokrát asi řeknu "oui".

Stará elpíčka, knížky, aktovky, pohlednice a drobné starožitnosti se nejlépe nakupují u stánků bukinistů na nábřeží Seiny. LP deska Jackson Five (na obalu uprostřed je náš malý Michael Jackson) musí každopádně skončit mezi mými letošními suvenýry. Do té doby si můžu "malýho Majkla" pouštět třeba tady.

Když stojíte pod takovým krásným oknem, na chvíli máte pocit, že se nemůže stát nic zlého. Čekáte, že se každou chvíli vykloní hezká Pařížanka a hodí vám v papíru zabalený baba au rhum (rumový dortíček) nebo rovnou své srdce, ale pak přece jen dostanete strach, aby přitom jejím házení nespadl truhlík s muškáty a jdete radši fotit pěkné okenice někam jinam.

Posílám vám z vysokánské Eiffelovy věže malý "nepravidelný verš":
Pomyslíte-li si, že na Eiffelovce každý se zasněným pohledem obdivuje půvaby Paříže 
a fotí z té velké výšky všechny čtvrti, stavby, řeky i nebe, 
překvapí vás Japonec, co fotí jen sám sebe. ;-)

Spolu s odpolední svačinou od Paula vám posílám ještě pohled do záhonu, do ulic i do jedné z vitráží v Notre Damu (do těch se dívám vždycky naprosto fascinovaně).

Zleva: staré francouzské puzzle ze stánku u Seiny, obrázek mlaďoučké Kate Moss ála Parisien a pohlednice.
Přestože je dneska na delší dobu poslední den, kdy jsem na internetu, o články po dobu mojí nepřítomnosti nepřijdete. Už za pár dní se v jednom z nich podíváte ke mně domů (říkala jsem si, že když doma nejsem, budete tam mít mnohem víc místa sami pro sebe...bude mejdan?). Mějte se krásně, opatrujte se a já jdu psát pohledy.

Na návštěvě u mě doma...moje koupelna

$
0
0
Chodíte na návštěvách rádi do koupelny a nenápadně se rozhlížíte po voňavých lahvičkách svojí hostitelky? Já se musím přiznat, že se vždycky těším, až si nenápadně odskočím a na chvíli se stanu koupelnovou špionkou. Pokud máte podobnou zálibu, třeba se rádi podíváte do koupelny ke mně. Tak pojďte, jste zváni do mého království...

Na začátek špionážní reportáže z mojí koupelny tu mám na fotce malou ukázku, jak to u mě vypadalo před rokem. Moje záliba v jednoduchém základu, který tvoří bílé stěny i police, světlé dlaždičky, krajkové zrcadlo a jednobarevné ručníky (nejradši mám bílé a tyrkysové), zůstává neměnná. Jediné barvy, které v koupelně mám, obstarávají květiny a poličky s mými koupelnovými poklady.
Existuje tolik možností, jak si koupelnu zařídit a já už v duchu pletu designovou nit, se kterou budu "vyšívat" v naší příští koupelně (ó ano, máme v plánu se stěhovat, ale nebude to hned). Ale ať si člověk koupelnu vyparádí jakkoliv, nejdůležitější je cítit se v ní jako v pravých luxusních lázních. A když mluvíme o luxusu, nemyslím tím dlaždičky z pravého zlata (ovšem neodmítla bych je, kdyby mi je někdo nabízel) a umyvadla z toskánského mramoru. Mám na mysli luxus horké vany s bylinkovými olejíčky nebo naopak citrusové rychlé sprchy pro ranní elán, obklopit se milovanými vůněmi, trošku se rozmazlit kosmetikou svého srdce a mít kolem sebe hebké osušky, plápolavé svíčky a drobnosti pro potěšení. To je ten doopravdický luxus - udělat si z koupelny místo pro radost, oázu zkrášlování a vnést do ní kousek sebe.

Prasátko z Benettonu (původně přívěsek na klíče) je celé růžové a sametové, a přestože už ho mám hodně dlouho, pořád mi dělá milou dekoraci a úsměv na rtech. Baví mě malé vtipné drobnosti jako je tenhle sametový čuník, který má navíc i lehce "výchovný charakter" (kdo si neumyje ruce, na toho zachrochtá...nevěříte?).

Parádní lahvičky s voňavým (ideálně přírodním) obsahem se mi nikdy neomrzí. Každá má v mé koupelně své místo. Některé kupuju znovu a znovu, jiné ráda měním. Z nekosmetických věcí patří mezi stálice růžový pejsek se záchranným kruhem a pruhovaným tričkem (maskot od Victoria's Secret) a nahatá tuzexová panenka Vivi (ta holka je celá po mně).

Plechové cedulce "Nicht vergessen Zähneputzen" vděčím za to, že má v naší rodině každý zuby jako tygrrr, protože nikdy nezapomíná na jejich čistění (a tak tu cedulku radši nikdy nesundavám).

Bio kosmetika Bach, Dr. Hauschka a Monoi z Tahiti jsou tím nejlepším přírodním kosmetickým pokušením, jaké jsem kdy poznala. Ovšem když zlobím a jsem nevěrná bio kosmetice, ráda si dělám radost značkou Chanel (je to trošku marnivé, ale někde jsem četla, že prý žijeme jenom jednou, tak se tím pro jistotu řídím a neodsouvám radosti napotom; užívám si teď).

Záclona se saténovou stuhou a retro konvice s kaktusem (fotka dole) jsou takové malé drobnosti, kterými jsem svou koupelnu oživila v letních dnech (tak uvidíme, jestli mě budou bavit i v zimě).

Bílá kovová (závěsná) polička nad vanou, na které mám pár nezbytností, jako jsou svíčky, svícny a mořské houbičky.

Když se setmí, hned zapaluju svíčky. Občas i tehdy, když v koupelně nejsem. Můj muž je po mně zase chodí zhasínat (asi se bojí, že z nich vyskočí panáček Ohňopal a podpálí nám byt). Jenže já mám moc ráda ten pocit, když vejdu do koupelny a na umyvadle nebo na okně září světlo svíček...romantiš! ;-)

Parfém Vanilla Fields - to je taková stará vzpomínka na jednu sladce vanilkovou zimu...Jiné parfémy v koupelně nemívám - ty obvykle čekají na svou chvíli na mém toaletním stolku.

 Zleva: balíček malých mýdel "Les petits savons du midi", plechová cedulka s mokrým Felixem, kartáček Curaprox, parfém Vintage Love, make-up Chanel Vitalumiere Aqua a dřevěný vintage obrázek s ptáčkem.
*
Ještě pár drobností, které mě v mojí koupelně těší obzvlášť, protože jsou to všechno milé koupelnové dárky od mých přátel (jen ten zubní kartáček jsem si koupila sama; zubní kartáčky Curaprox už používám léta, ale až teď měli v nabídce růžového fešáka s barevnými štětinkami ála "hippie").

Loučím se s vámi ještě jedním pohledem do minulosti - do mé koupelny v roce 2011.
*
PS: doufám, že jste si návštěvu u mě doma užili a dali jste si minimálně sprchu (nebo vanu?). Já teď plavu pořád ještě ve vaně v Paříži a dokonce už 5 dní nejsem na internetu (pro mě nadlidský výkon). Pokud budete mít nějaké dotazy, ráda vám na ně po návratu domů k Benovi (to je můj počítač) odpovím.
A teď mi nezbývá než vám popřát, abyste si užívali vašich (anebo klidně ještě těch mých) domácích lázní se vším, co k tomu patří. ♥

Věci, které mě dělají šťastnou

$
0
0
Zdá se, žeposledních pár týdnů prosvištělo takovou rychlostí, že se mi z toho vlasy rozcuchaly ještě o trochu víc, než je tomu u mě zvykem jindy. Líbí se mi, když je rušno a třeba i trochu zběsilo, ale teď, když jsem se vrátila z prosluněné Paříže, která na mě zapůsobila jako jedna velká pohádka, těším se, že si aspoň na jeden den vlezu do pyžama, budu si pouštět filmy, prohlížet fotky, zabořím nos do vašich milých e-mailů a komentářů, které jste mi tu po dobu mojí nepřítomnosti nechali, a zase budu trošku předělávat byt, protože jsem z cesty tak nainspirovaná, že se mnou šijí všichni čerti a toužím po pár změnách. Takže než si odpočinu a než se tu za několik dnů zase uvidíme, je tady šest věcí, kterémi dělají radost. Věřím, že moje "maličkosti" budou inspirovat i vás.

Barevné laky na nehty, které jsem po dlouhé době vytáhla z mysli a pak i z krabice "odložených věcí". Se svými nehty mám letos na podzim úplně jiné plány, než je malovat žlutou, oranžovou nebo sytě růžovou, ale budou se mi hodit na květináč, který chci pomalovat své mexické kamarádce.

Malé obchůdky se šperky a šátky, to je moje velká radost a vášeň. Můžu tam strávit minutu nebo hodinu, výsledek bude pokaždé stejný - má rozzářená tvář a v tašce pár nových pokladů.

Už je sice sychravo, ale občas se probudí sluníčko a zasvítí okny k nám domů - třeba na mou novou LP desku a saténové pantofle. A když v takové chvíli ještě můj muž vaří v kuchyni kafe, mám pocit, že svět je úplně, ale úplně v pořádku.

Když jedeme navštívit mamku, taťku a dědu, nikdy neodjíždíme s prázdnou. Všechno je domácí - vajíčka, upečený chleba, patizony, rajčata, okurky, papriky ze skleníku a čerstvě nasbírané houby. Tak trochu ráj.

Kofola 1960 - retro jak vyšité. Tedy "jakoby retro". V obchoďácích se teď objevila Kofola v retro lahvích za cenu okolo 10,- a určitě stojí za to si ji hodit do košíku - ať už z nostalgie nebo jen proto, že je to limitka, která se na pultech moc dlouho neohřeje. A až vypijete temný obsah, můžete si z láhve udělat vázu tak jako v článku Jak si jednoduše a levně zkrášlit domov.

Polička, kterou mám v pracovně, mi dělá velkou radost, protože na ní často přibývají nové úlovky. Figurky, pohledy, kosmetika a parfémy (aktuálně Annick Goutal, Bach, Tiare). A když se mi zrovna nechce pracovat, chodím se k téhle poličce vonět nebo jen tak potěšit - kdyby mě někdo pozoroval, mohl by mě možná nařknout z toho, že u voňavé poličky trávím víc času než u pracovního stolu (pak mám mít nějaké pracovní výsledky, že?), ale mám velké štěstí - nikdo mě totiž nepozoruje, takže je to jen mezi námi. ;-) Mějte se moc krásně.

Mé bydlení v Paříži...pojďte nakouknout

$
0
0
Nedávno jsme tu společně udělali roztomilé přiznání, že rádi nakukujeme do cizích kabelek, kosmetických taštiček, koupelen a příbytků, a tak mě napadlo, že by vás, kdož jste zví(ě)daví, mohlo potěšit pozvání na krátkou návštěvu do pařížského bytu, ve kterém jsem se na čas ocitla. 
Bydlela jsem se svým mužem v bytě u tety Jarmily, která v Paříži žije už téměř 50 let. Teta je pozoruhodný, skromný a úžasně milý člověk a my jsme byli moc rádi, že s ní můžeme trávit hodně času, protože to se nám nikdy předtím nepodařilo. Prostřednictvím jejích tipů jsme poznávali Paříž z úplně jiných úhlů a stran (a já si žádné z těch kouzelných, málo turisticky známých míst nenechám pro sebe a na jaro vám tu připravím menší seriál), chystala nám voňavé snídaně a znamenité večeře, při kterých jsme si povídali, prohlíželi staré fotky a postupně odkrývali její příběh, který začal v Čechách, pokračoval životem v Anglii, přebrodili jsme se i Indií, Amerikou, kde žila 6 let a skončili jsme tam, kde jsme začali a kde nám bylo dobře - u jídelního stolu v Paříži. Uvědomila jsem si při tom všem, jak moc důležitá a obohacující jsou rodinná setkání a je úplně jedno, jestli se odehrávají v Paříži nebo v Ptákovicích.
Ale už dost povídání. Teď vám půjčím svoje korálkové pantofle, které mi na trhu koupil můj muž hned první den pobytu, a které už se pak ode mě nehnuly téměř ani na krok. Jsou pohodlné, měkoučké a myslím, že se vám v nich bude chodit stejně dobře jako mně. Tak pojďte...

Tak tady to je - 2. patro.
Teta má ve svém bytě moře knížek, jsou všude, kam se podíváte. A rozhodně není jako ten mnich, co měl mnoho knih a nevěděl, co je v nich. Nejenže má svou úctyhodnou sbírku knížek téměř celou přečtenou, ale některé knižní kousky dokonce sama napsala. Hodně inspirativní.

Balkón, kam bych se, kdyby byl můj, za každou cenu snažila vměstnat mini židličku a mini stoleček a pak bych tam seděla (v černém roláku!), pila litry kávy, asi bych i kouřila (to víte, bohémská spisovatelka v Paříži), pozorovala rušný život, okusovala propisku a tvářila se šíleně "dekadentně". Ale moc dlouho by mi asi takové ponuré tváření nevydrželo (však mě znáte), takže bych škrtla temné zápisky mé první (velmi útlé) knihy a radši psala ódy na radost. Tak teď jen škoda, že ten balkón není můj.

Ložnice s modrými závěsy, voňavými peřinami a velkým oknem - páni, tady se zdály sny!
Na mém nočním stolku bylo všechno důležité (jistě mi rozumíte).
Noční pohled z balkónu. Ach ano, barevná světýlka vždy a všude, prosím.

Z jídelny se nám odpoledne naskytl často stejný pohled - typický francouzský knihkupec v purpurovém roláku sedící v omšelém krámku, který nikdy neotvírá před polednem. Na druhou stranu, když jsme se večer vracívali domů, ještě pořád ve svém malém obchodě byl, lehkovážně popíjel víno a vysvětloval kupcům, "Jak je důležité míti Filipa".

Hned za domem byla typická ulice s obchody plnými ovoce, ryb, uzenin, pečiva, sýrů a vína. A rušnost tamějšího života dokládají i roztomilé příběhy, jakože si dcera sýraře namluvila syna vinaře (mají krámek naproti sobě), a teď mají nejen dvě děti, ale taky plné talíře výborných sýrových pochoutek a skleničky plné toho nejlepšího vína. Ještě by to chtělo přibrat do rodiny pekaře.

Nerada bych někdy skončila na dlažbě, i když na té, která byla na chodbě tetina domu, jsem si každý den postála aspoň chviličku docela ráda. I tehdy, když jsme se s tetou po nějaké době rozloučili a odjížděli tam, kde to přece jen máme ze všeho na světě nejradši...domů.

A ještě si dovolím drobnou vsuvku. V poslední době jsem si dopřála ještě jednu (tentokrát virtuální) návštěvu pařížského bytu - modelky a zpěvačky Lou Doillon a to sice díky mému oblíbenému Selbymu. Lou bydlí strašidelně a bizarně, ale třeba se u ní na chvíli (chvíle stačí) zabydlíte. Víc fotek jejího bytu tady.

Fotit se v Parisu u Eiffelovy věže, to "muší bejt". A když jsem líná a zdá se mi, že je proslulá věž daleko, tak si ji jednoduše domaluju - ne nadarmo mi narostl čertí ocásek (a taky dlouhatánské ruce, abych mohla svého muže pořádně obejmout). ;-)

Do zlatých šatů oděná aneb finálová zpověď

$
0
0
Před pár dny ke mně dolétlo nečekané překvapení - jsem ve finále Blogerka roku v kategorii Life. Jakmile jsem zavřela udivenou pusu, vlil se mi do tváří ruměnec, zatancovala jsem si krátký Tanec štěstí (někdy vám ho předvedu) a vzápětí mi došlo, že za umístění ve finále vděčím právě vám. A to nejen díky vašim hlasům, ale hlavně proto, že vy jste ti, kdo dávají mému blogu smysl a mně samotné velkou motivaci a chuť do focení a psaní. Tak trošku bilancuju...
Na blogerské židli se vrtím už dva a půl roku. Mým cílem od samého začátku bylo vytvořit místo nejen pro inspiraci, ale hlavně pro radost. Proto tu nikdy nepíšu o starostech, nevnáším sem "těžká témata", pomluvy, křivdy ani mračení. Toho je všude plno, ale tady je trochu jiný svět. Svět, kde si nikdo ničím neubližuje, svět, kde se zpívá, tancuje, kde se pouštějí desky, kde si i dospělý člověk může beztrestně hrát, snít a aspoň na chvíli si nedělat vrásky na čele. Ať je vám tu dobře - to je smysl, to je cíl, to je moje cesta. A vy po ní jdete se mnou a pomáháte mi. Nikdy bych si nepomyslela, že tu potkám tolik virtuálních přátel (a patříte mezi ně i vy - tichouncí čtenáři, kteří nemáte potřebu komentovat, ale já o vás vím a jsem za vás moc vděčná). A tak si dál přeju, aby vám můj blog přinášel hezčí den (včerejší, dnešní i zítřejší) a tím pádem i hezčí život. Neskromné přání, já vím. Ale taky vím, že přání se plní, když se na tom poctivě maká ;-).
A na závěr mi nezbývá, než vám ještě jednou poděkovat a pokud máte můj blog rádi, můžete ho něžně popostrčit na stupeň vítězů svým vzácným hlasem a podpořit mě tady.


Na začátku blogování, když jsem tu byla úplně nová a sama, jsem se cítila jako nahatá v trní. Dneska - díky vám - jsem se konečně osmělila obléknout si zlaté šaty, začervenat se a užívat si, že jste tu se mnou. Děkuju. ♥

Z mého toaletního stolku aneb bydlení pro kosmetiku

$
0
0
Už dlouho jsem svému toaletnímu stolku slibovala menší reorganizaci. S podzimními dny totiž začínám trávit víc času doma, a tak si všímám, že spousta věcí potřebuje změnu a osvěžení si žádal i můj "kosmetický prostor". Na stolku byly všechny důležitosti rozptýlené bez ladu a skladu, a tak mi občas hledání oblíbené rtěnky ukradlo drahocenné ranní vteřiny. Ale teď o víkendu jsem si na roztrhané džíny a pruhované triko oblékla naškrobenou bílou zástěru, jakou nosí pravé hospodyňky (takže i já už jsem do toho spadla?) a pustila se do "makeup organizace". Dobře jsem se u toho bavila a vy se teď spolu se mnou můžete mrknout na výsledek.

Jak můžete vidět, moje kosmetika je teď jako v pokojíčku. Pokud taky chcete mít všechno na jednom místě a mít ve svých drobnostech pořádek, bude vás možná zajímat průhledný organizér na kosmetiku Ikea (najdete ho tady), což je šikovná krabice s přihrádkami umístěnými přesně tak, jak to nám parádnicím hraje do karet. Pokud nemáte Ikeu blízko, vězte, že podobné boxy a organizéry se dají koupit v obchodech s bytovými doplňky, s koupelnovým vybavením a dokonce jsem podobné viděla i v Tescu a dalších obchoďácích. Rtěnky, tužky na oči, krémy i štětce si ale budou spokojeně hovět i v různých čajových šálcích, miskách, krabičkách od dárkově balených čokolád nebo různých košíkách. 

Tenhle malovaný kalíšek na vajíčka jsem při servírování snad nikdy nepoužila, ale pro kosmetické štětečky je ideální. Je fajn, když věci slouží a vůbec to nemusí být k účelům, ke kterým jsou původně určeny. A tak se dostal překvapený kalíšek z kuchyňské linky do ložnice na toaletní stolek.

Říká se, že pořádek je pro blbce, inteligent že zvládne chaos. Když se tedy rozdávala inteligence, já zřejmě stála ve frontě až úplně vzadu, něco jsem si zpívala a přišla jsem pro nálož rozumu pozdě. Jak jinak si vysvětlit, že se v chaosu ztrácím, ba přímo si v něm zoufám? Taky nemám času nazbyt, takže nechci nezdravě dlouho hledat právě používaný krém ve změti další kosmetiky a svou oblíbenou rtěnku bych ráda našla i poslepu. Myslím, že teď už to nebude žádný problém. Divutvorná změť mých pokladů na fotce je už jen černobílou minulostí.

I v šuplíkách může být jasno. Stačí pár šikovných krabiček nebo kelímků.

Mám radost, protože moje rozdivočelá toaletka konečně dostala řád, šetřím místo, všechno mám po ruce a ještě se mi teď na stolek mnohem líp dívá. Teď ještě zorganizovat zbytek domácnosti a je to. ;-)

Nejlepší objevy roku aneb co už nedám z ruky

$
0
0
Strávila jsem ve své koupelně už tolik času a vyzkoušela takové množství přípravků a vychytávek, že jsem si myslela, že už mě nic nepřekvapí. Ale když se v mojí rozechvělé ruce poprvé objevila přírodní mořská houbička, po pár použitích jsem zjistila, že ještě v kosmetickém světě existují věci, ze kterých jsem pif paf. Postupně se na mých koupelnových poličkách objevilo mořských hub víc (a taky jedna vulkanická pemza), a protože je všechny do jedné považuju za malé mořské zázraky a taky za Objevy roku, rozhodla jsem se, že si zaslouží speciální článek. Jeho autorkou ovšem výjimečně nejsem já. Otěže klávesnice vzaly houbičky do rukou samy a napsaly o sobě všechno, co považují za důležité. Tak i já se jdu tentokrát pohodlně posadit, popíjet kávu a začíst se spolu s vámi...

 Co na sebe mořské houbyprozradily
"O nás, přírodních mořských houbách, platí jedno pravidlo: kdo nás zkusí, už nás nevymění. Máme v sobě biologické látky s antivirovými, protinádorovými a dezinfekčními účinky, takže dokážeme nejen poctivě čistit pokožku, ale taky hojit různé kožní problémy.
Někdy, když se trochu víc nalokáme bublinek ve vaně, děláme si pak legrácky ze syntetických hub, které mívají v drogérkách, a které jsou tak trochu k ničemu. Po pár použitích se rozpadnou, neobsahují žádné zdraví prospěšné látky a za chvíli letí do koše. To my, nechceme se chlubit, ale je to tak - jsme odolné a vydržíme několik let. Jsme extra savé a měkoučké, takže často myjeme nejen dospěláky, ale i děti nebo dámy s velmi citlivou pokožkou. 
Dělíme se na houbičky Natural (pro osobní hygienu, masáže, saunu, kosmetické účely, odličování, ošetřování kožních neduhů a dokonce i k čistění domácnosti) a Mineral (se spoustou solí, jódu a minerálů, které napomáhají při léčení problémové pokožky). 
Aby se nám dlouhá léta dobře dařilo, je potřeba o nás správně pečovat, při ždímání nás nekroutit, netahat (au au), při čistění nepoužívat žádné agresivní prostředky...zkrátka buďte na nás hodní a řiďte se radami, které najdete tady a my se vám odvděčíme".

Wool mořská vlnaNatural
"Narodila jsem se na Floridě, jsem načechraná, heboučká jako obláček a natolik jemná, že se hodím i pro mytí dětské nebo citlivé pokožky. Extrémně dobře saju, a kdo se o mě dobře stará, tomu budu dělat ve sprše nebo koupeli radost spoustu let. 
Najdete mě tady." 

Karibská mořská houbaNatural 
"Mým rodištěm je Mexický záliv a jsem, stejně jako "Woolka" přede mnou, zdravá přírodní mořská houba. Barvu mám žlutou, savost vysokou, strukturu pevnou, odolnost velkou (mě se v koupelně hezkých pár let nezbavíte). Přes den ráda odpočívám, protože večer, když si mě Vivi vybere jako společnici do sprchy, mě čeká plno práce. Dokážu tělo promasírovat tak pečlivě, že se ho zdálky lekne jakýkoliv kožní neduh a pokožka bude hebká a jemná. A teď už mě omluvte, jsem unavená, Vivi si mě vzala do sprchy i ráno. 
Najdete mě tady."

Mořská houba Mineral
"Vivi mě používá ze všech hub nejčastěji (však jsem taky byla její úplně první mořská kámoška). Jsem hnědá, jemná a umím všelijaké kousky. Třeba zatočit s kožními potížemi. Strie a celulitida? Nebojte, to zvládneme. Berte si mě s sebou do sprchy i do vany, pěkně vás promasíruju, prokrvím vaši pokožku a uvidíte! Mám v sobě plno jódu, minerálů a dalších látek, které prospívají zdraví. Zdá se mi, že bych si s vámi mohla hodně dobře rozumět.
Můžete se mi podívat na zoubek tady."

Silk jemná kosmetická houbička 
"Vivi o mně říká, že už by si péči o pleť beze mě nedovedla představit a já se jí vůbec nedivím. Jsem taky přírodní mořská houba, ale narozdíl od mých kolegyň jsem určená pro jemné mytí obličeje. Klidně se mnou seznamte i svůj krk a dekolt (budou vám vděční). Použití vatových tampónů vám při odličování klesne na minimum nebo si je přestanete kupovat úplně. Jsem malá, ale šikovná a dokážu pohodlně odlíčit make-up na tváři i na očích. Vivi si nějakou dobu nemohla zvyknout se mnou odličovat řasenku, ale dneska už nám to spolu jde perfektně. Stačí, když mě namočíte v příjemně teplé vodě, kápnete na mě trošku svého odličovacího přípravku a šetrně s ním obličej umyjete. Příliš netlačte, buďte jemní (ke své pokožce i ke mně).
Můžete si mě prohlédnout tady.

Přírodní vulkanická pemza 
"Nuže, co bych vám o sobě pověděla? Dováží mě k vám z Egypta a Pákistánu a nic mi neudělá takovou radost, jako když se můžu podívat pěkně zblízka na evropská chodidla. Jsem tvrdá (na sebe i na vás) a nepromíjím žádnou zrohovatělou kůži. Mám ráda, když můžu kouzlit hladká chodidla i paty, a tak si mě bez váhání berte do sauny, do vany, ale i do sprchy. Jak asi víte, patřím Vivi. Upřímně, ta holka je fajn, ale když jsem jí ze začátku ošetřovala dolní packy, ona se vám smála a všelijak kroutila (že prý ji to lechtá), ale rychle si na mě zvykla a teď má nožky jako z hedvábí. Mám říct ještě něco?
Jo, vlastně ještě kde mě najdete - tady."

Pro každého houbaře je největší radost, když má plný košík hub. Ty naše, přírodní mořské houbičky, si můžete podrobně prohlédnout a nasbírat na Lovebio.cz.

Zaručené tipy pro váš strašný den, které nestojí skoro nic

$
0
0
Vítám každou příležitost, která mi v otevřené dlani nabízí něco neobvyklého, vybočení z normálu a z rutiny. A nemusí to být hned dvouměsíční dovolená na Tahiti. Spokojím se i s jahodovým dortem a banánem v čokoládě místo zeleninového oběda (úplná stravovací rebélie), neplánovaným výletem (do obchodního domu, prosím), pyžamovým dnem (ó, nicnedělání, to je fajn) nebo dárkem, který nečekaně objevím pod snídaňovým šálkem (Jiříčku, hodil by se mi nový zlatý řetízek)...zkrátka je toho hodně, co dokáže všední den přelepit nálepkou "výjimečný". A jsem sama překvapená, že mezi takové věci jsem (letos poprvé) zařadila i dnešní keltsky strašidelný den - Halloween.
Opravdu je to poprvé, co mám 31. října chuť vydlabat dýni, následně udělat dýňovou polévku, namalovat si tlustý knírek, pustit si Psycho a trošku si zkrátka zastrašit, protože se mi zdá, že bez ohledu na to, zda jsme odpůrci nebo milovníci Halloweenu, je prima si užít den trošku jinak.
A protože jsem zvyklá ze všeho si vybrat to pěkné, tak mám ve svých nadcházejících plánech jasno - 2. listopadu (o svátku Všech svatých neboli o Dušičkách) budu klidně, nostalgicky a s láskou vzpomínat na ty, které jsem měla tolik ráda, ale už je nemůžu obejmout. A naopak dneska budu řádit (už za chvíli na pár dní odjíždím); a abych tu za sebou nechala něco pro vás, tady jsou strašidelné halloweenské tipy, jak si užít dnešní nebo kterýkoliv jiný den, ve kterém se chcete bát. ;-)

Varování! Následující řádky a fotografie nejsou vhodné pro bledé tváře a slabé povahy!

Něco strašného k historii a k dekoraci
Baví mě historie a kořeny Halloweenu, které sahají až do 5. století, do Skotska a Irska ke starým Keltům, kteří se 31. října loučili s teplými dny a oslavovali příchod zimy. Noc z října na listopad byla magickým a tajemným zlomem mezi světem živých a mrtvých (už se bojíte?). Duším zemřelých svítili na jejich cestu do pokojného světa záplavou ohňů, proti zlým duchům se chránili maskami a převleky a to všechno bylo součástí bujarých a veselých oslav (to já ráda). A tak jsem si na počest veselých Keltů doma vytvořila netradiční dekoraci. Pomalovala jsem zlatou barvou okrasné dýně, vytiskla si fotku z kultovního záběru filmu Psycho a malý nožík namočila do krve. Hůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůů...

Něco strašného k vytištění
Jen tak pro legraci si můžete tady stáhnout a vytisknout strašidelné pozvánky.

 Něco strašného ke čtení
Hrůzyplný večer prožije každý, kdo má ve své knihovně Agathu Christie. Posaďte se do ušáku, uvařte si horký čaj a přitiskněte k sobě svého oblíbeného plyšového medvěda (já k sobě tisknu podzimního trpaslíčka pana Řepu, kterého jsem si přivezla z Paříže)...s Agathou to totiž bude hodně dlouhá noc.

Něco strašného k dívání
Když něco mysteriózního filmového, tak rozhodně Psycho. Píše se rok 1960 a zvučná jména jako Alfred Hitchcock, Bernard Herrmann, Anthony Perkins nebo Janet Leigh jsou připravená vám k vašemu popcornu trochu zahrát na nervy...Norman Bates a jeho děsivé tajemství, které všichni už dopředu ve filmu Psycho známe, ale stejně se na konci vždycky koušeme do rtů (nebo ne?).

Něco strašného k snědku
Nejkyselejší bonbóny na celém světě Chupa Chups vám udělají tak strašidelný výraz ve tváři, že ušetříte za halloweenské masky.

Doufám, že jsem vás dneska svými strašně strašidelnými tipy a mou hrůzoděsnou dýní příliš nepolekala a slibuju, že v sobotu budu zase hodná (tedy né úplně extra hodná...prostě tak, jak jste zvyklí) ;-).

Pusťte si zdarma růžový gramofon a roztočte to!

$
0
0
Mám pro vás dneska takový malý dárek...něco růžového, točivého a veselého. Je tu totiž jeden z dalších podzimních (trochu pošmourných) víkendů čili ideální čas zůstat o něco dýl v noční košili (nebo vážně nosíte pruhované pyžamo? já jo) a přinést si do postele knížky, časopisy, sušenky a hrnek s kakaem. Jenže k tomu by se hodila nějaká stylovka - třeba zapnout si růžový gramofon a vybrat si z bohatého repertoáru muziku vašeho srdce. 
A já vám takovou zábavu právě nabízím. Stačí jen kliknout tady a objeví se před vámi můj oblíbený virtuální gramofon, který ovládáte (zapínáte, přetáčíte, vypínáte) přímo v obrázku. Songy si můžete vybírat z playlistů vpravo (podle aktuální nálady a žánrů) a můžete je poslouchat tak dlouho, jak jen se vám bude líbit a dokud vám bude stačit dech (tedy předpokládám, že u toho budete tancovat). Užijte si volno bezstarostně a pěkně to roztočte. 

PS: jsem pořád ještě mimo domov na rodinné návštěvě, ale už se těším, až si tu spolu v pondělí rozbalíme další dárky, které mám pro vás připravené. ;-)

Takhle to v mé posteli vypadalo v úterý...zdá se, že nejen o víkendu si člověk může udělat trochu ranní radosti.

Tak to je on - růžový gramofon z "Malé Paříže". Pěkně to s ním na Mylittleparis.com rozjeďte. ♥

Rozdávám dárky od Starbucks a další překvapení

$
0
0
Možná jste si mysleli, že dárky se budou rozdávat až 24. prosince, ale já jsem netrpělivá a připravila jsem pro vás nadílku v podobě Giveaway už teď. Ježíškem, který mi s dárky vydatně pomohl a přinesl je ve velkém kávovém pytli, není nikdo jiný než kávový král Starbucks. Máme tu pro vás hrnky, kávu a další dárky, kterými můžete udělat radost sobě anebo už myslet na blížící se Vánoce a výhrou podarovat někoho, koho máte rádi. Tak pojďme na to. 

O co se hraje:
- 3 x velký termohrnek (tumbler) Starbucks
- 3 x tradiční zrnková káva Anniversary Blend Starbucks
(každý ze tří výherců získá hrnek i kávu)
+ bonusové dárky a překvápka

Pravidla
O dárkové balíčky může soutěžit každý můj pravidelný čtenář, který uvede do komentáře svůj e-mail. Ovšem pokud chcete získat ještě další dárky, čtěte dál. ;-)

Nepovinné
Pokud budete tuto soutěž sdílet (třeba na vašem blogu nebo Facebooku), nezapomeňte pak přidat druhý komentář s odkazem - zvýšíte tím své soutěžní šance a v případě výhry vás neminou bonusové dárky, které jsem do soutěže věnovala já (druhá fotka). A kdo ví nebo si tipne, jak velký je termohrnek na fotce, ten ať neváhá připsat tuto informaci do komentářů, protože tak může získat ke všem zmiňovaným výhrám ještě velké překvapení. Z důvodu soutěžní otázky budou všechny komentáře zveřejněny až po skončení soutěže.  

Mám velkou radost, že Starbucks věnoval do soutěže tolik výher nezištně a bez podmínek; prostě jen proto, aby udělal radost vám, čtenářům mého blogu. A tak pokud máte radost se mnou, můžete se podívat k nim na Facebook a stát se jejich fandou. Nemusíte...nemusíte nic, ale bylo by to milé. ;-)

A tady už jsou další výhry "ke kávě" - pro ty, kteří budou soutěž sdílet. Vybrala jsem pro vás věci, které mám sama moc ráda. Těšit se můžete třeba na rozmarýnovou pleťovou masku s opičkou, kosmetické drobnosti od Dr. Hauschka, sladkosti, pomocníky do kuchyně nebo na velký sešit Pussy Deluxe.

Soutěžit můžete do 18. listopadu. Přeju vám hodně štěstí! ♥

5 voňavých favoritů, které používám dlouhé roky

$
0
0
Mám ráda holčičí hovory o kosmetice. Baví mě v kavárně u dvojitého cappuccina a stejně tak mě baví v našem blogovém světě. Je moc fajn vzájemně si sdělovat zkušenosti s horkými novinkami na trhu nebo si šeptat do ucha tajná zkrášlovadla, bez kterých nedáme ani ránu. Tak jsem si říkala, že vám dneska představím několik mých favoritů, které mě provází kosmetickým životem už celá léta. Ráda zkouším nové věci, ale taky mám pár hvězdných stálic, ke kterým se pořád vracím. Tady jsou některé z nich.


Parfémy Annick Goutal
Voňavky z dílny Pařížanky Annick Goutal v sobě mají něco velmi zvláštního, něco "navíc". Něco, co se těžko popisuje a co se dokonce nedá ani očichat. Tedy né na první počich. S vůněmi Annick Goutal člověk musí chvíli být, žít s nimi, trochu se s nimi pomazlit, poznat je a pochopit. Nejsou to žádní "davoví líbínkové", které cítíte v jednom metru na dvaceti lidech. Každá z jejích vůní má svůj příběh, který, alespoň já to tak cítím, pokračuje a rozvíjí se s její majitelkou. 
Tak třeba parfém Petite Chérie - koupila jsem si ho před několika lety na internetu jakou svou první voňavku od Annick (napřed malé balení) a teprve pak jsem si pořídila velkorysých 100 ml. Tenkrát mě okouzlil roztomile vyfešákovaný obal a zatoužila jsem mít na svém toaletním stolku tak krásný flakon. Navíc jsem věděla, že Annick Goutal tuhle vůni vytvořila pro svou dceru, a tak jsem si říkala - to zkrátka musí vonět. Když mi moje objednávka z Parfums.cz přišla, přiznám se vám, že jsem nebyla úplně unešená. Petite Chérie působila mile, to ano, ale spíš jako taková "vodička", jako když se vysprchujete a chvíli voníte čistotou, ale nic omamného. Ale nevzdávala jsem to, používala jsem ji co nejčastěji a brzy jsem začala sklízet moc příjemné reakce okolí; pomalu jsme se sbližovaly a najednou (tak po dvou týdnech), jsem se do ní zamilovala. Konečně jsem ji pochopila - vůně čistoty, něžné hravosti, jemnosti, veselosti a možná i dětské bezprostřednosti. Nepoužívám ji denně (ostatně to žádnou Annick Goutal - na její parfémy totiž člověk musí mít tu správnou náladu, proto není od věci mít jich víc) ;-) A tak nakonec říkám své rozverné voňavce Petite Chérie přesně tak, jak zní její název v překladu - "Malý miláček".


Annick Goutal Un Martin d´Orage (na obrázku vlevo tělové mléko, vpravo toaletní voda) je další z vůní od Annick, kterou jsem si oblíbila, a ke které se ráda vracím. Působí trochu bouřlivě, nevyžehleně, prostopášně a rozmarně. Opravdu je jako to ráno po bouřce - všechno je ještě trochu rozházené a mokré, ale je teplo, vzduch voní čistotou a všechno nasvědčuje tomu, že bude nádherný den...Něžná a vyzývavá zároveň. Ovšem - i tady platí, že na ni musí být ta správná nálada a musí s vámi něco prožít, aby mohla říkat, že jste její báječná přítelkyně. O mně už to říct může. Mohli jste si o ní přečíst i tady.


Chanel Chance Eau Fraiche se mnou sdílí radosti a strasti už spoustu let. Od té doby, co ji mám, jsem koketovala s celou řadou jiných parfémů, ale k Ch.Ch. se pořád vracím. Nerozlišuju, jestli je vhodná spíš na léto nebo na zimu, na den nebo večer. Pro mě není používání parfémů otázkou ročního období nebo denní doby, ale otázkou intuice, pocitů, rozpoložení a nálady. Chanel Chance je plná překvapení. Na začátku se tváří nevinně, ale když se rozleží, dokáže být zatraceně sexy (a abych své sebevědomé "chanelovské" toaletní vodě dodala ten správný říz, ladím ji teď ráda s rtěnkou od Estée Lauder, odstín Pure Color).


Řasenka Great Lash Maybelline - můžeme se tu bavit o tom, že je to nejprodávanější řasenka na světě, a že z pultů zmizí každou vteřinu jedna (kdybych vynalezla nějaký výrobek, přála bych si stejné statistiky), ale abych pravdu řekla, celkem mě ta její dechberoucí ocenění nezajímají. Co mě zajímá je, že už ji s radostí používám deset let, že mi voní, že když ji mám na řasách, občas se mě v metru někdo zeptá, jestli si nechávám řasy nějak profesionálně natáčet (to se pak chichotám pod fousky), a že ji mám prostě tak ráda, jak jen lze řasenku mít rád. ;-) Bývám jí teď nevěrná, protože jsem objevila i jiné skvělé řasenkové hity, ale růžovozelená "Mejbelinka" už mi ze srdce nikdy nezmizí.


Rozjasňující pleťové sérum Estée Lauder Idealist - jsem zvyklá používat hlavně přírodní nebo bio přípravky, ale občasná výjimka potvrzuje pravidlo. Když mi jednou kamarádka nadělila něco tak voňavého, třpytivého a zajímavě vypadajícího jako je Idealist v mintové lahvičce, rozhodně ve mně probudila zvědavost. Sérum Idealist při prvním vyzkoušení zahnalo nejenom moji zvídavost, ale taky se mi hezky postaralo o pleť, takže jsem se stala jeho věrnou používatelkou (nové slovo?) Obsahuje účinné látky, které zlepšují kvalitu pleti (znatelné je to ale až po několika týdnech používání) a zářivé pigmenty, které se starají o projasnění (to se dostaví hned), takže pleť vypadá zdravější a mladší (a to se, mám takový dojem, hodí vždycky).

Tak to bylo 5 favoritů vybraných z mých kosmetických poliček a v pondělí se na vás u dalšího (nejen) holčičího povídání budu zase těšit.

Takhle už to dál nejde aneb ukážu vám všechno

$
0
0
Takhle už to opravdu dál nejde. Mám totiž v hlavě tolik věcí a nápadů, se kterými se chci s vámi dělit, že se mi to sem zkrátka už nevejde. A tak jsem konečně překonala sama sebe a založila svému blogu Facebook stránky. Chci vám tam ukazovat svoje soukromé fotky, přinášet víc tipů, jak si jednoduše zkrášlit den drobnými radostmi, chci vám povědět o spoustě filmů a knížek, které jsou málo známé, ale jsou skvělé, chci vás zvát častěji na návštěvy do mého bytu i do šatníku a chci vám prostě ukázat víc...vlastně všechno.
A proč ty změny a větší "odhalování"? Protože za dva a půl roku, které uplynuly od založení vintage blogu, se stal součástí mého života a vy s ním. A není nic, co bych chtěla držet pod pokličkou a s čím bych chtěla dělat tajnosti. Tak vás zvu na mou nově založenou facebookovskou stránku, která bude doprovázet a doplňovat můj blog, a na které bude všechno, co se mi sem nevejde. Těším se na vás, a doufám, že nám tam bude spolu stejně príma jako tady na blogu.

Facebookovské stránky Vintageblogu najdete tady.

A teď se se mnou můžete podívat na malou ochutnávku, co všechno se objeví na mém Facebooku:
 
...soukromé fotky (a můj muž, chudák, o tom ještě neví) ;-)

...je čas se občas podívat do mého šatníku a botníku

...tipy na knížky a filmy, které stojí za to mít v knihovně nebo ve filmotéce

...tipy na to, jak si jednoduše proveselit den

...taky se tam bude občas vrtět Tomíček se svými psími kusy

...a čeká vás víc návštěv u mě doma

♥ Fanoušky facebookovské stránky Vintageblogu se můžete stát tady.

Nejlepší balzámové pokušení aneb na velikosti záleží

$
0
0
Na velikosti záleží - tedy u balzámů určitě. Jsem na ně hodně náročná. Chci, aby byly velké, aby mě hýčkaly, aby voněly, aby se na rtech krásně leskly, aby hydratovaly a zvláčňovaly, aby mě těšily svým designem a aby neubývaly (a když, tak hodně pomalu). Není žádné tajemství, že všechno, co od pomády na rty žádám, splňuje prověřená klasika - balzámy Rosebud z Roseandlips. Jsem do nich blázen, ale to už jste v minulosti poznali (tady, tady a tady). A protože mi v e-mailové schránce nesčetněkrát přistál dotaz týkající se velikosti balzámů Rosebud, přeměříme si je dneska nejen zkoumavým okem, ale taky metrem.

Takže jak jsou balzámy Rosebud velké?
Jsou menší než průměrně vysoký vánoční jelen...

...ale větší, než průměrně vysoké kolouščí mládě...

...a velké akorát tak, aby se pohodlně vešly do naší dámské ručky...

Průměr krabičky je přes 5 cm, takže to rozhodně nejsou žádné třasořitky, ale velcí kluci. Používám je dnes a denně, ale jejich obsah se nijak zásadně neztenčuje (a to je používám často i jako tuhé parfémky...pěkně je nanesu na zápěstí a oni už ví, co mají dělat - krásně vonět). Seznámila jsem se s nimi asi před rokem a jejich používání je pro mě takový malý požitkářský rituál. Každý den se těším, že si jeden z nich (obvykle ostružinový s vanilkou) před odchodem z domova nanesu na rty. A pak se těším, že svou pusu jedním z nich (obvykle jahodovým) potěším po obědě. A taky se těším, že den těsně před usnutím zakončím, jak jinak, než jedním z nich (obvykle mentolovým). Jsou to takoví moji voňaví zpříjemňovači všech dnů.
Možná znáte legrační večerníčky O Radovanovi, klukovi, který se pořád jenom radoval. A protože vím, co takovou stálou radost může způsobovat, podezřívám Radovana, že měl kapsu plnou balzámů Rosebud. Tak doufám, že máte v kapse taky aspoň jeden. ;-)
PS: hlásím, že zvyšuju svou blogovou aktivitu a články se tu teď budou objevovat i v sobotu a v neděli. Těším se na vás. ♥

Mé zlaté poklady aneb BB, co se třpytí

$
0
0
Tak je to tady. Velká životní změna, která asi musela dřív nebo později nastat. Já se totiž přeorientovala a docela zásadně...ze stříbrné na zlatou. Ohlásila jsem to celé rodině a přátelům a myslím, že to vzali docela dobře, jsou opravdu tolerantní a chápaví. Jen můj muž, když jsme šli včera okolo zlatnictví, se tvářil trochu udiveně (to zlato je nějaké drahé)...to víte, od patnácti let mi kupuje stříbro a teď chce jeho Vivi zlaté řetízky. No, nezávidím mu. Naštěstí má zlaté srdce (a to se bude k mým zlatým šperkům taky hodit víc než ke stříbrným, to snad každý uzná), takže se mnou do zlatnictví nesměle vkročil a já jsem teď velice, velice spokojená. ;-)
A jak mi tak doma po změně orientace začaly přibývat zlaté poklady, neuniknul mému zraku BB krém Oriental Gold Plus od Skin79, který je, jak asi tušíte, taky celý zlatý. Jakmile jsem ho na bbcreamshop.eu uviděla, hned jsem si představovala, jak se mi bude hodit ke zlatým botám, k nové blýskavé broži ve tvaru mašličky a jak jeho záře zaplaví mou koupelnu tak, že si večer ani nebudu muset rozsvěcovat. Ale nejsem povrchní zlatokopka, nekoukám se jen na "hezký obal" - zajímá mě taky to, co je uvnitř. Tak ho teď spolu pojďme otevřít...

Tak takhle vypadá můj Oriental Gold Plus BB Cream, když je ještě zavřený a v příjemném obležení dalších třpytivých nezbytností.

Ovšem tady už jsme otevřeli jeho zlaté víčko. Přiznám se vám, že jsem velký milovník multifunkčních věcí (je to praktické, pohodlné a na cestách mi šetří místo v kufru). A v tomhle šikovném BB kelímku je všechno, co potřebuju pro to, abych se ráno rychle proměnila z paní"Jdezeměstrach" ve sličnou slečnu. V horní části, kterou u Oriental Goldu objevíte pod víčkem, je speciální krém na rty a tváře. Když jsem ho zkoušela poprvé, dlouho a zálibně (věřte mi, že to vážně nedělám často) jsem se pak dívala do zrcadla. Krém má světle růžovou barvu s nádechem jahodové, jemňoučkou strukturu a lehce splývá s pokožkou, takže výsledný efekt je přirozený a "zdravěvypadající". Ale to jsme teprve v horní části kelímku zlatého BB krému, teď půjdeme odšroubovat horní víčko.

Horní víčko odšroubováno a už na nás kouká hlavní část, kterou stačí lehce stlačit a BB krém je na světě. Trošku mě zlobí, že po stlačení krém opatlává víčko (mám radši "čistější práci"), ale dokážu mu tenhle nedostatek prominout, protože k mojí pleti se chová opravdu přátelsky. Tady jsou čtyři hlavní důvody, proč mu lze bez nadsázky říkat "zlatíčko":
1. dobře kryje, ale nepůsobí jako maska; jeho barva je béžově růžová, a tak sedne světlé i tmavší pleti (což bude výhoda hlavně v létě, až se moje "sněhurkovská" pleť zase trošku opálí)
2. hodí se pro smíšenou nebo mastnou pleť, kterou rozzáří, ale zároveň nehází "prasátka", je pěkně matný (ovšem existuje i Oriental Gold BB Cream krém pro suchou pleť - tady)
3. obsahuje kaviár a zlato a já si díky tomu připadám bohatá (to je fajn mít chvíli takový pocit, byť jen díky BB krému)
4. je víceúčelový (v jednom kelímku najdu "make-up, tvářenku i rtěnku) a všechno funguje tak, jak má.

Nepotřebuju toho ráno moc. Jen silné kafe (voda v konvici už bublá), dobrou marmeládu, řasenku, banánový korektor a náš zlatý BB Oriental Gold Plus...Hotovo, beru medvěda na ramena (ale možná, že se vrátím s opicí - no co, je přece sobota a všichni se chceme trochu odreagovat) ;-), vyrážím do ulic a těším se na vás zase zítra.

5 šťastných věcí

$
0
0
Krásné, milé, malé (nebo velké - to je ještě lepší) radosti, které nám každý den život chystá, je dobré si často připomínat a hlavně je nepřehlížet (já už mám na ně vycvičený ostrozrak). A tak tu dneska popíjím horké kakao, zapisuju si do diáře vánoční plány, kreslím do něj soby (už je umím, i když nohy jim zatím dělám trochu křivé), poslouchám růžový gramofon a chystám tu povídání o tom, jaké věci mě právě teď dělají šťastnou. Přeju vám, ať máte takových věcí (nejen) dneska na každém prstě aspoň deset.

Konečně jsem vyfotila část "suvenýrů", které jsem si přivezla z Paříže. Vyšívané boty, korálkové pantofle, notesy, sešity, diáře, kosmetiku, malované misky, kuchyňského trpaslíčka, propisky a tužky, marmelády, koření a čokolády, elpíčka a tak...však mě znáte. A největší radost mi dělá, že jsem tam tentokrát nekoupila žádné zbytečnosti ;-).

Tenhle retro pohled ze 70. let je z antikvariátu a přední strana s legračním pudlem a plavovlasou fešandou není to jediné, proč jsem si ho koupila. Na druhé straně pohlednice je totiž napsáno: "Blanko, ta blondýna se má, viď? Ale pejsan má nějakou zmačkanou hubu. Tvá Růža". Růža je geniální.

Už jsem tam nakoukla. Včera. Do vánoční krabice. A už se začínám pořádně těšit...

Pohled do mého diáře, který už začínám zdobit v duchu blížících se zimních radovánek, mi dělá velkou radost. Tím spíš, že se tam před pár dny objevil zápisek, že mi Ježíšek objednal dvě knížky, které jsem si dlouho přála. Neslyšeli jste náhodou cinkat zvonek? A krucipísek, to se mi asi jenom zdálo...škoda, budu muset ještě nějakou chvíli vydržet.

Každé moje nové boty Tomíček podrobuje důkladné prohlídce. Kontroluje hlavně preciznost ušití, pevnost podrážky, délku tkaniček a stélky a v neposlední řadě pružnost paty - nové podzimní semišové samochodky mi Tomík schválil a to mě moc potěšilo. Však vám říkám, že člověk ke štěstí nepotřebuje zase tak moc. ;-)

Jak mít pleť čistou jako Francouzka

$
0
0
Ach ty Francouzky a jejich dokonalá pleť! To člověka dovede pořádně vytočit, když se na ně díváte lupou a nedaří se vám objevit téměř žádný kaz. Nespravedlnost! Ovšem upokojíte se ve chvíli, kdy máte pocit, že jste odhalili tajemství jejich pleťových úspěchů. A mně se zdá, že jsem na něj přišla. Asi. Není to složitý příběh - kdysi jsem si koupila tubičku čistého přírodního jílu Argiletz v lékárně ve Francii, protože francouzské holky po něm byly jako divé. A i pro mě pak docela dlouho malá zelená tuba s jílem znamenala jasné řešení, když jsem potřebovala svou pleť rychle uvést do stavu "vypadáš ok, tak utíkej ven".
Jenže žádné kelímky ani tuby nejsou bezedné, jíl jsem vypotřebovala a od té doby jsem si v Čechách kupovala alespoň jíl v prášku, ale přesto se mi po krémovém jílu v tubě stýskalo. A tak si určitě dovedete představit, jak jsem se potěšila objevem, že v e-shopu Countrylife mají jíl ve všech možných podobách a hlavně zelený jíl v tubě přímo od francouzské značky Argiletz. Je sušený na slunci a neobsahuje žádné konzervační látky; je to jen čistá příroda. A že se při jeho aplikaci člověk na chvíli promění v zeleného panáčka, to je takový malý detail, který, pokud jste doma sami, nemůže nikomu ublížit.
Mám tu pro vás dneska spolu s opicí Soňou pár dobrých tipů, jak se s jílem rychle skámošit.

Dobrá rada od Strnada, tedy od Vivi: jílovou masku používej jen tehdy, jsi-li doma sám a i v tom případě raději zhasni. Ovšem chceš-li podomního prodejce odehnat nebo zastrašit hlučného souseda, v jílové masce před ně předstup a strašidelně se směj - tím dodáš svému už tak děsivému vzezření na významu a souseda ani otravného prodejce už nikdy neuvidíš.

Narozdíl od jílu v prášku, který jsem používala dřív, a který se musel smíchávat s vodou v misce, je jíl v tubě okamžitě připravený, což je pro lenochy mého typu nutnost. Tentokrát vám prozradím 5 důvodů, proč je přírodní zelený jíl Argiletz v mojí koupelně takovou klasikou:

1. rychlé, nenáročné použití a pleť po jeho aplikaci vypadá líp než před aplikací (co víc si přát?) ;-)
2. absorbuje toxiny a má silné hojivé a čistící účinky
3. dá se používat jako pleťová maska, ale taky jako obklad na místa, která potřebují rychleji zhojit 
4. tuba je veliká (400 g), takže ho můžu vydatně používat i na dekolt
5. je ztělesněním čisté přírody a má až dojemně jednoduché složení (zelený jíl a voda), které mě znovu a znovu utvrzuje v tom, že ty nejlepší věci jsou nekomplikované...zkrátka příroda to umí zařídit za nás.

Kromě zeleného jílu vyrábí Argiletz i pleťové masky (100 ml) - žlutý jíl (pro normální až mastnou pleť), bílý jíl (pro všechny typy pleti) a růžový jíl (pro citlivou pleť). Všechny mají ryze přírodní složení, zbavují pleť toxinů, čistí, zklidňují a rozjasňují. Nemám je vyzkoušené, ale to neznamená, že si na ně nedělám zálusk (hlavě žlutojílek musí být můj).

Všichni (všechny) chceme vypadat dobře a opice Soňa není výjimkou. Když si ráno prohlíží časopisy, jí pistáciovou zmrzlinu a poslouchá gramofon, ráda se přitom rozmazluje pleťovou maskou z jílu. A podívejte, jaké má po použití tváře jako slabikáře. Opice Soňa má pro vás 2 až 3 tipy, které se budou hodit.
1. opičí tip: nikdy nenechte jíl na pleti zaschnout - nepříjemně pokožku stáhne a vy pak budete vypadat jako...no, jako opice. Naneste jíl na pokožku a nechte ho působit 15 minut - během doby působení pleť navlhčujte vodou z rozprašovače nebo nanesený jíl překryjte potravinovou fólií.
2. opičí tip: když se vám udělá pupínek, naneste na něj trošku jílu a nechte působit klidně půl hodiny (zázraky jíl nedělá, ale pupínek se po něm hojí mnohem rychleji).
Tip pro fajnšmekry: přidejte do jílu pár kapek éterického oleje (lahůdka).

Angelika se mi vždycky líbila - ty její zrzavé lokny a průsvitně dokonalá pleť! A tak mám právě teď na nose zelený jíl Argiletz, pouštím si film Angelika a sultán a myslím, že pokud se bude natáčet další díl Angeliky, namíří si to halyvůdští producenti rovnou ke mně...tak čekám, pánové! ;-)
Viewing all 337 articles
Browse latest View live